Válečná tématika

Román založený na podrobném zkoumání pramenů a literatury popisuje scénu domácího odboje i exilovou vládu, výcvik parašutistů v Anglii, přípravu atentátu na Heydricha, okolnosti i situaci po něm. Nevyhýbá se líčení soukromého života hrdinů. Poskytuje realistický obraz o strukturách německé moci, zabývá se vyšetřovacími postupy gestapa. Román zaujme strhujícím dějem i výbornou psychologií postav.

Příběh dívky, která se nevrátila. Vyprávění o moravské židovské dívce Haně Bradyové, která byla zavražděna v Osvětimi pro svůj židovský původ. V knížce se střídají kapitoly o šťastném dětství Hany a Jiřího Bradyových v Novém Městě na Moravě i o jejich deportaci do Terezína a Osvětimi s kapitolami o pátrání Tokijského centra pro studium holocaustu po osudech majitelky dětského kufříku, který byl tokijskému centru zapůjčen z osvětimského muzea. Publikace je provázena fotografiemi z tokijského centra a snímky z rodinného alba přeživšího Hanina bratra Jiřího. Podle předmluvy je kniha určena učitelům základních škol, kteří ji mohou využívat při výuce dějin druhé světové války.

Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, jejímž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.

Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika­měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta“ společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.

Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.

11. října 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala. Když Verity chytne Gestapo, myslí si, že nemá žádnou šanci na přežití. Jako tajný agent chycený na nepřátelském území zažívá nejhorší noční můru jakéhokoliv špióna. Nacisté ji ale ihned nezabijí, dají jí na výběr: Buď jim odhalí sovu misi, anebo ji strašlivým způsobem popraví. A ona se rozhodne říct jim pravdu. Avšak ne takovou, jakou očekávají. Na každém kousku papíru bojuje Verity o svůj život. Odhaluje svou minulost, vypráví, jak se skamarádila s pilotkou Maddie. Lituje svého selhání a ukazuje svou kuráž a zoufalou touhu dostat se domů. Ale budou její odhalení stačit SS? Pomohou jí její tajemství přežít? Krycí jméno Verity vypráví trýznivý a zároveň nádherný příběh o silném přátelství, které je zkoušeno děsivým nepřítelem.

V letech 1999 až 2009 zaznamenal Chris Kyle z jednotky amerického námořnictva SEAL nejvíce odstřelovačských zásahů v dějinách USA. Nepřátelé mu přezdívali „Ďábel“, spolubojovníci ze SEALu „Legenda“. Tato autobiografická kniha líčí strhujícím způsobem bojové zážitky, které Kyle na jednotlivých misích prožil a představuje jedny z nejvýznamnějších válečných memoárů všech dob. Přináší osobní zpověď vojáka od jeho výcviku přes jednotlivá nasazení až po traumata z války.

Na motivy skutečných událostí. Působivý a dobrodružný příběh židovského chlapce v Polsku, který se několik let skrývá v lesích a u rodin na venkově. Přežívá poslední z rodiny. Okusí nejhorší zradu, když ho jeho polští „zachránci“ ve skutečnosti za peníze odevzdají gestapu, ale dočká se i mnoha hrdinských činů pomoci. Během války přijde o ruku, ale přežije. Ideální jako doporučená četba pro děti. Překladatelka Lenka Bukovská dostala za překlad Ostrova v Ptačí ulici z hebrejštiny Zlatou stuhu za nejlepší překlad roku 2013 literatury pro děti a mládež.

Osvětim-Březinka – zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.